R1CBU, R2RFE, wicknix, DL2ZW, OpenX6100, X6100 Link a teď ještě OpenX6X00. Kolem alternativního firmwaru pro Xiegu X6100 se toho v poslední době sešlo tolik, že jsem si v tom potřeboval udělat pořádek. A když už jsem se do toho pustil, třeba to pomůže i dalším majitelům téhle malé QRP krabičky.
Začalo to u R1CBU. A dlouho nebyl důvod nic měnit
Xiegu X6100 používám už nějaký ten pátek a prakticky od začátku jsem sáhl po alternativním firmwaru R1CBU/R2RFE. Později jsem zůstal u větve wicknix s barevnými úpravami od DL2ZW. Prostředí mi sedlo a na běžný provoz mi vyhovovalo. Když člověk ví, kam sáhnout, nemá potřebu každý týden přepisovat kartu kvůli dalšímu experimentu.
Jenže X6100 je trochu zvláštní rádio. Po hardwarové stránce je to hotový transceiver, ale jeho linuxová část nechává dost prostoru lidem, kteří se nebojí sáhnout do softwaru. A ti rozhodně nezahálejí. K původnímu GUI postupně přibyly další úpravy, samostatné forky a nakonec i projekty, které už rádio posouvají směrem k malé samostatné stanici pro digitální provoz.
Takže jsem zase začal procházet GitHub, návody, seznamy změn a screenshoty. Po chvíli už jsem měl otevřených víc záložek než volných microSD karet.
Kdo je kdo a proč těch názvů tolik?
R1CBU / R2RFE, wicknix a DL2ZW
Základem celé historie je alternativní GUI od Olega R1CBU a Georgyho R2RFE. Na jejich práci navázali další vývojáři. Pro mě se z toho stal především praktický firmware přes vydání od wicknix a barevné úpravy DL2ZW. To je výchozí bod mého porovnání – nikoli nějaká teoretická tovární instalace.
OpenX6100: komunitní pokračování původní linie
Důležitou adresou je dnes OpenX6100. Projekt přímo navazuje na alternativní LVGL GUI R1CBU a pokračuje v komunitním vývoji. Zachovává přístup, který dobře znají uživatelé původních větví; v repozitáři najdeme i práci na FT8/FT4 a JS8. Pro toho, komu současné prostředí vyhovuje a chce sledovat jeho další vývoj, je to logická zastávka.
X6100 Link: Giovanni IU1WXY přidal další důvody zapnout rádio
Pak přišel Giovanni IU1WXY se svým X6100 Link. A tady už nejde jen o jinak vybarvená tlačítka. WSPR, FT8, FT4, JS8, RTTY, SSTV, WeFax, NavTex, CW dekodér, DX cluster přímo na waterfallu nebo Field Ops pro SOTA a POTA – to všechno je podle dokumentace součástí samotného rádia.
Projekt má také aplikaci pro Android a podporu wfview. Ani jedno nepoužívám, takže pro mě nejsou rozhodující. Mnohem důležitější je možnost vzít X6100, anténu a zdroj a provozovat digitální režimy bez notebooku a externí zvukové karty.
OpenX6X00: otevřená cesta od RF.Guru
Nejnověji mě zaujal OpenX6X00 od RF.Guru, za kterým stojí Joeri ON6URE. Projekt navazuje na starší otevřený kód Giovanniho řešení, ponechává WSPR a další digitální režimy a dál rozvíjí Field Ops, témata, webové ovládání i síťové funkce. Na rozdíl od současné uzavřené větve X6100 Link zveřejňuje zdrojový kód.
Hlavní pointa pro mě je jednoduchá: nejde o volbu mezi hezkým displejem a digitálními režimy. V OpenX6X00 se sešlo obojí – a navíc přibyl Winlink.
Tři projekty, které má smysl porovnat
Tabulku ber jako přehled funkcí doložených dokumentací jednotlivých projektů, nikoli jako laboratorní test. Pomlčka znamená, že daná funkce v použitých oficiálních podkladech není potvrzena; může jí ale přinést další vydání.
| Vlastnost | OpenX6100 | X6100 Link | OpenX6X00 |
|---|---|---|---|
| Charakter projektu | Komunitní R1CBU GUI | Firmware IU1WXY | Otevřený projekt RF.Guru |
| FT8 / FT4 | Ano | Ano | Ano |
| JS8 | Součást zdrojového kódu / buildu | Ano | Ano |
| WSPR přímo v rádiu | — | Ano | Ano |
| SSTV, WeFax, NavTex, RTTY | — | Ano | Ano |
| SOTA / POTA Field Ops | — | Ano | Ano, i další aktivity |
| Total Black od 2E0JFS | — | — | Ano |
| Winlink / Pat / ARDOP | — | — | Ano |
| Android aplikace X6100 Link | — | Ano | Ne; vlastní webové rozhraní |
| Zveřejněný zdrojový kód aktuální větve | Ano | Ne | Ano |
WSPR: tady už cestu zpátky nehledám
Jestli mě něco na nových firmwarech přesvědčilo, je to WSPR přímo v X6100. Možnost bez dalšího počítače vysílat nebo přijímat slabé signály a sledovat, kam se s několika watty – nebo i se zlomkem wattu – dostanou, je přesně ten druh radioamatérského hraní, který mě baví.
Ostatně WSPR už jsem na X6100 Link prakticky zkoušel. Výsledky měření a jednotlivé pokusy patří do samostatného článku Tři večery s WSPR; tady je nechci znovu opisovat. Pro výběr dalšího firmwaru mi z nich ale vyplynula jedna věc: WSPR už bych se nerad vzdával.
A proto je pro mě OpenX6X00 zajímavý. WSPR v něm zůstává, společně s dalšími digitálními režimy. Z pohledu běžného provozu je to důležitější než deset nových položek v nastavení.
Total Black. Prostě moje téma
Na vzhledu mi záleží. Ne proto, aby rádio vypadalo efektně na fotce, ale protože s ním trávím hodiny na pásmu. Chci přehlednou obrazovku, dobře čitelné údaje a rozumně poskládané ovládání.
Z grafických témat od 2E0JFS je pro mě jasná jednička Total Black. A právě tohle téma je součástí OpenX6X00, spolu s Black Metal a dalšími variantami. Není potřeba ho složitě doplňovat ze staršího forku. Autor 2E0JFS je uveden přímo v poděkování projektu.
Je to zdánlivá drobnost, ale při rozhodování mezi dvěma jinak zajímavými větvemi je pro mě vzhled, který mi vyhovuje, naprosto legitimní argument.
Winlink: další lákadlo pro portable provoz
A teď funkce, kvůli které jsem u dokumentace RF.Guru strávil další kus večera: Winlink přímo v rádiu.
OpenX6X00 obsahuje poštovní program Pat a modem ARDOP. Rádio se může připojit k Winlink gateway přes HF a pracovat s poštovní schránkou, aniž by pro samotné rádiové spojení potřebovalo notebook nebo internetové připojení. Pro čtení a psaní zpráv slouží webová schránka otevřená na telefonu nebo počítači v místní síti. Takže „bez počítače“ tady znamená především bez externího počítače pro modem a řízení vysílání – pro pohodlnou práci se zprávami se další obrazovka stále hodí.
Vedle ARDOP dokumentace zmiňuje také experimentální Mercury. Pro první pokusy bych se držel ARDOP. V poznámkách k vydání už jsou uvedené konkrétní úspěšné relace s gateway na HF; projekt současně popisuje nastavení šířky pásma, hesla i kontroly před zaklíčováním.
Winlink mě zajímá hlavně jako další praktická možnost komunikace při portable provozu. Samotný OpenX6X00 zatím nehodnotím podle vlastního Winlink QSO – to bude patřit až k provoznímu testu.
Field Ops: nejen SOTA a POTA
Field Ops jsou další dobrý příklad toho, že vývoj GUI už dávno není jen o zobrazení frekvence. Giovanni přinesl do X6100 Link podporu SOTA a POTA s prací s referencemi a logem. OpenX6X00 na tento základ navazuje a v dokumentaci uvádí také WWBOTA, HOTA, WWFF, TOTA, WCA, MOTA a majáky.
Pro mě je zásadní princip: stanice, reference, spojení a ADIF log patří k sobě. Když se podaří zvládnout velkou část aktivace přímo v rádiu, je to při balení do batohu o jednu starost méně. Samozřejmě samotná funkce v menu ještě nezaručuje pohodlné ovládání v terénu – to ukáže až používání.
A baseband? U mě zůstává patchovaný r13
U X6100 je dobré nezaměňovat dva různé světy. Alternativní firmware na microSD obstarává linuxovou část a grafické prostředí. Baseband firmware běží v rádiové části přístroje a stará se o věci jako DSP, RF, výkon a klíčování. Výměna SD karty ho sama o sobě nemění.
Všechny dostupné varianty basebandu jsem už vyzkoušel a nakonec zůstal u patchované verze r13. Ta mi vyhovuje a nemám důvod ji kvůli nové GUI větvi měnit. Dokumentace OpenX6X00 ostatně kompatibilitu s x6100_base_patch r13 výslovně potvrzuje. Patch přináší mimo jiné rozšířené volby pro TX audio a kalibraci.
Tohle je pro mě příjemné zjištění: můžu zkoušet další linuxový firmware a přitom ponechat rádiovou část ve stavu, který už mám vyzkoušený.
Jak bych postupoval při přechodu
Žádné hrdinství s jedinou kartou. Dosavadní funkční instalaci si nechám beze změny a OpenX6X00 přijde na druhou microSD. Podle instalačního návodu RF.Guru se pro X6100 stahuje image označený OpenX6X00-x6100-…-sdcard.img.zip, který lze zapsat například pomocí balenaEtcher. Projekt doporučuje značkovou kartu o kapacitě 8–32 GB a první start s externím napájením.
- Zachovat původní microSD jako zálohu a uložit si potřebná nastavení i logy.
- Stáhnout image výhradně pro X6100 z oficiálních releases.
- Zapsat jej na samostatnou kartu, nechat ověřit zápis a poprvé spustit rádio na externím zdroji.
- Zkontrolovat verzi basebandu, příjem, obsluhu VFO, CW/SSB, ATU a nastavení výkonu.
- Digitální režimy a Winlink zkoušet postupně; při prvních TX kontrolách použít umělou zátěž a externí měření výkonu a SWR.
Velkou výhodou takového postupu je návrat během chvilky: vypnout, vyměnit kartu a pokračovat v osvědčeném prostředí. U aktualizací basebandu tak jednoduchý návrat neplatí, proto tyto dvě operace nespojuji.
Tak co, zůstanu u klasiky?
OpenX6100 má své místo: je to pokračování původní linie, kterou znám a která mi dlouho dobře sloužila. Giovanniho X6100 Link mi ukázal, jak užitečné může být WSPR a další digitální provoz přímo v rádiu. A OpenX6X00 od RF.Guru teď spojuje přesně to, co hledám já: WSPR, Field Ops, Total Black a nově i Winlink, navíc v otevřeném projektu.
Mobilní aplikaci X6100 Link ani wfview nepoužívám, takže jejich absence pro mě při rozhodování nehraje roli. Patchovaný baseband r13 mi může zůstat. A firmware, kvůli kterému bych musel opustit WSPR nebo Total Black, už mě příliš neláká.
Moje další volba je tedy OpenX6X00 na samostatné microSD. Nevyhlašuji vítěze závodu o nejlepší firmware pro všechny. Jen jsem si konečně srovnal, co od X6100 chci já. Zda se to všechno osvědčí i při delším provozu na pásmu, bude námět na další článek.
73, Kuba, OK2ZIL
Odkazy na projekty a dokumentaci
- wicknix – starší vydání x6100_gui
- DL2ZW – barevné úpravy GUI
- OpenX6100 – komunitní projekt
- X6100 Link – IU1WXY
- OpenX6X00 – zdrojový kód a dokumentace
- OpenX6X00 – instalační obrazy a poznámky k vydání
- openx6x00.org – web projektu
Stav dokumentace porovnán k 31. 10. 2026. Funkce uvedené u projektů vycházejí z jejich veřejně dostupných materiálů; vlastní zkušenosti jsou v textu výslovně odlišené. U průběžně vyvíjeného firmwaru se mohou nabídky i postupy instalace měnit.
